Začátky...

Že začátek obvykle následuje po konci něčeho starého, je známá věc. A protože se mi letos rozpadla kapela, honí se mi toho hlavou spoustu a nemám moc s kým tyhle věci probírat, rozhodl jsem se, že si budu sem takhle psát, a třeba mi to pomůže odpovědět na některé moje nezodpovězené otázky.

Přivedl mě na to vlastně Honza Losenický a jeho Soběpisník. Píše často o věcech, které jsou mi blízké. Zřejmě to bude tím, že máme některé společné zájmy (teď myslím hlavně divadlo a literaturu), některá oblíbená místa, některé oblíbené lidi, a v neposlední řadě taky společné město, v kterém žijeme a v kterém se toho děje dost na to, abychom se, byť z různých stran, u toho dění často potkávali. Poslední popud mi dneska dala Lucie, naše zpěvačka, když mi napsala, že "bych si měl taky založit nějakej ten blog". Tak.

Chtěl bych sem zapisovat některé své dojmy z různých míst, akcí nebo koncertů, které budou stát za zmínku, nějaké fotky mých oblíbených míst a lidí, i třeba texty písniček, které budou podle mě obsahovat nějaké důležité sdělení nebo budou prostě jen hezké.

No a proč Silent Land? Je to název jedné mojí už hodně staré písničky. Když si přečtete její text (hřích mého nezralého mládí), bude vám snad vše jasné...

I am left alone in a silent land
beneath the stars I'm laying my head
when at last my toil will be passed
my aimless journey will take its end

Many questions said no answers known
deep inside me I feel a stone
high in the sky only a raven flies
it seems to be a friend not a foe

Spread your wings and lead me on
far away beyond mountains tall
so spread your wings I have to go
fly only friend that I know

It was last night I had a dream
a gate in the mountains I've never seen
from caverns dark and dungeons deep
whispering voices were calling me

Spread your wings and lead me on
far away beyond mountains tall
so spread your wings I have to go
fly only friend that I know